Srdeční záležitosti matky korektorky: Slovácké léto

Každý, kdo nepracuje jako zaměstnanec, ale na volné noze a na různých projektech, může svou práci směle dělit na více a méně oblíbenou. Co si budeme povídat – jsou zakázky, které děláme čistě kvůli složenkám. A pak jsou projekty, které milujeme a dělali bysme jsme je (možná) nebo děláme (téměř) zadarmo. Jedním takovým je pro mě Slovácké léto. Proč?

Read more

Matka korektorka bloguje: Začínáme velkou noční jízdu

Když jsem byla v tom, dostala jsem od muže k narozeninám návrh na svůj vlastní pracovní web. Asi mi tak chtěl naznačit, že flákání se na mateřské se u nás nebude tolerovat. Dceři byly nedávno dva roky, stále ještě vyžaduje mou maximální péči, magisterské zkoušky mě čekají až za rok, a tak myslím nastal ten nejlepší čas zkomplikovat si život nějakou tou prací. Od devíti do šesti. V noci.

V praxi to vypadá následovně: jednou rukou přitlačuju dítě do nočníku a ve druhé držím telefon, do kterého říkám: „Ano, jistě, večer to budete mít v mailu, už to mám nahozené.“ A tím „nahozené“ míním, že jsem se nad tím stihla asi vteřinu zamyslet, zatímco jsem celé dopoledne malovala čičí, dělala tanyny a říkala ham.

Za největší vítězství pak považuju, když se večer po uložení dcery dokáže můj zdecimovaný mozek přešajtlovat a začít používat slova jako prefabrikace, psychoterapie a energetická třída A.

Snad mi jednou dítě neomlátí můj vysokoškolský titul o hlavu s tím, že by spíš než o studovanou matku stálo o domácí vločkové sušenky s chia semínky a pampeliškovým sirupem a spíš než kilometry odborného textu by ocenilo ovocné svačinky poskládané do tvaru tučňáků. Nebo pravidelné návštěvy Sokola, plavání, baby masáží a dalších interaktivních aktivit. Ale toho by se asi s matkou, prototypem kavárenského povaleče, beztak stejně nedočkala.

O tom bude tenhle blog. O nesnesitelné lehkosti mateřství. O lapání múzy, když máte plnou hlavu horečkou rozpáleného čelíčka. O půlhodinách kradených před spaním s knížkou, protože číst, číst se musí. O dilematech, která zažíváte, když toužíte být skvělá máma, a ne zaprděná omezená matka. Když jde všechno šejdrem, když si týden neholíte nohy, a přesto sakra pořád chcete být ženská. Když vaše milované boty na podpatku zapadají prachem a vy lítáte furt jenom v teniskách (bodejť, zkuste to na pískovišti na šteklích).

A taky o tom, jaký je to pocit, když dokončíte zakázku, klient vyjádří spokojenost (a zaplatí), a přitom dítě se na vás pořád spokojeně směje, projeví vám lásku, a vám ještě definitivně nehráblo. O té báječné, šílené a zoufalé jízdě jménem pracující matka.

No nic, bude to boj. Bude to jízda. A jak říká Sheryl Crow…

Den bez chyb přeje matka korektorka.

PETRA KUČEROVÁ – MATKA KOREKTORKA